NÁŠ NOVÝ ESHOP


PRODUKTY VE 3D!

Dokonalý pohled na
produkty - jen u nás!

 


Vyzkoušejte si elektronický obojek ZDARMA na 14 dní.

Vice informací čtěte ZDE

Potřebujete poradit?
+420 725 700 825
info@pujcovna-obojku.cz

 

Příběh bíglice Bety

Miláčku, pooojď, pořídíme si pejska
* no, já nevím, víš, kolik je to peněz a všeho a starostí…
No dobře, ale já jsem pořád sama doma, ty pořád v práci, vždyť je to kamarád...proooosíííím..
* no… tak… se zatím podívej,… ale něco malého…. Jo neboj… hele… tahle,…. Útulek Havířov, co?? Dívej, ty očíčka, chuderka malá… že bychom se na ni zajeli jenom kouknout? Stejně jedeme do Havířova pro Vaše večer k vlaku… co??
* no… tak…ale jenom podívat… Jo, túdle, takhle to začalo… Bety nám přivedli a jéééé a jůůůů… a už naše asi tříletá slečna seděla s námi v autě. Začalo tóčo. Venčení. Krmení. Obojky, vodítka, šamponky, … však to všichni známe!!! A spinkání v posteli s pánečky!!! :-D

 

Dny a týdny plynuly, seznamovali jsme se, Bety byla plachá, bála se aut, autobusů, kamionů, cyklistů, běžců, na vše štěkala, doslova řvala a měla tendenci utéct. Avšak milovala aportek. Pořídila jsem stopovací vodítko, 20m, vyšla s Bety do parku pod zámek (bylo asi -10°C) a pobíhání pro aportek. Bety, ke mně… a piškotek. Bety, ke mně…výýýýborně…. Bety, ke mně…. Tak to šlo asi 3 měsíce. Až jednou jsem si řekla, že to risknu. Byly jsme na louce mezi paneláky a já s tlukoucím srdcem odepla vodítko a čekala, co bude. Bety poodběhla, začichala se a já: Bety, ke mně! PŘIBĚHLA!!! Píle a vytrvalost a odměny se vyplatily! Proč jí ten pamlsek nedat, když mi pro něj přiběhne. Tak jsme chodily ven, běhat, plavat, aportky, honění míčku, leč moje madam byla i pěkná bufeťačka a neodolala lidskému.. ehm..výkalu a zvratkům. Prase jedno! BETUNA FUJJETOTYPRASEJEDNOTŘÍBAREVNÉKEMNĚ! Pche… moment… ještě tady si čichnu, tady se zastavím, jééé hele, motýlek..a panička co? Ty jsi naštvaná?? Tak to nejdu… všichni známe, že?? Betuna dělej, jede kolo… klid, ona jen zabrzdí 4 cyklisty, protože ONA si čuchá, pohoda, ne??

Pak jsem jednou na internetu četla o výcvikových obojcích… Panebože, jsou ti lidi pitomí?? Do psa pouštět elektriku? Chudák pes! Takové týrání“ Kde je nějaká petice proti tomu? Vždyť to se nesmí…!

(Hmmm trénovaly jsme i s klikrem, abyste si nemysleli, že jsem nějaký kynologický antitalent a neználek).

Už mě tím ale vytáčela celkem. Vyzkoušela jsem, co se dalo. Jenomže madam prostě když se začichala, přiběhne až ONA si dočichá. Koukala jsem po internetu a tam lidi si ho celkem chválili, samozřejmě záleží, komu se dostane do ruky. Jinak jde z pejska udělat celkem vynervovanou trosku. Kamarádka – hele, mám doma půjčený ten elektronický obojek, že bys ho zkusila na Bet?

Hele, víš, že o tom uvažuju?? Protože to už je celkem mazec, ona přiběhne, to jo, ale pokud se začuchá, tak jako není šance.. no jo, tvrdohlavý bígl :-D

Na druhý den ho donesla. Ukázala mi co a jak, strčila do ruky ovladač, nastavila jsem impuls na 1ku a děj se vůle boží. Jakoby něco věděla, šlapala jak hodinky. Až po asi hodince… Bety… ke mně…. Nic. Obrna na uších! Betynko! Píp. Zpozorněla a já jen: Honem ke mně. A přiletěla. Dostala piškotek a byla spokojená… tak, když se mi začenichá, stačí jen píp a už běží. Jen od lidského hovňouse potřebovala dvojku impuls. Bety nyní běhá s obojkem na krku. Hraje si, plave, kouše se s ostatními pejsky, aportuje míček, vše, jako dřív. Když náhodou neposlechne a nepřijde, píp a letí a letíke mně.

Je to príma pomůcka, je to spíš korekce nevhodného chování. Bety pochopila, že je to prostě moje prodloužená ruka a že povel vykonat musí. Jestli ne, přijde ten nepříjemný pocit na krčku. První dva dny chodila skrčená, ocas stažený… strach…respekt…pochopila ale, že když bude plnit to, co chci, bude vše v pohodě. Dnes chodila s ocáskem opět nahoru, zvesela, začichala se do odpadků. Já už ovladač nachystaný a volám, BETY, ke mně… a ona okamžitě přestala čenichat a běžela za mnou. Bez pípnutí, beze všeho. Bude to chtít samozřejmě dlouhodobější nošení, protože každý pes je vychytralý a zkouší jak pánečka přečůrat. Ale pochopila princip velmi rychle. I manžel, který nejdřív nadával, kolik jsem zase za takovou nepotřebnou hovadinu vyhodila peněz, které nemáme, jak viděl, jak je Bety poslušná, změnil názor. Jak je to bezva a že ten pejsa to fakt pochopí rychle.

 

Nezapomeňte, taky jsem byla proti němu a okolí Vám potvrdí, že hodně! Ale až jsem ho vyzkoušela, tak jsem zjistila, že to nic zlého není, zkoušela jsem jej i na sobě a pokud tento obojek jednou zabrání tomu, aby se Bety nebo někomu jinému kvůli její tvrdé kebuli něco stalo, budu jej a pípání používat bez obav dál.

 

-Kamila K.-

Zpět na příběhy